Plazma vs. LCD: spotřeba elektrické energie

Na čem záleží spotřeba televizoru? Je to jen technologie? Je důležité i rozlišení? Je rozdíl spotřeby LCD a plazmy velký?

Výrobci LCD i plazmových televizorů se neustále předhání v upozornění, že právě ta jejich technologie je šetrnější nejen k životnímu

prostředí, ale především k vaší kapse. Stejně tak při pohledu do technických specifikací zatrne nejednomu zájemci o ten nový plochý zázrak, po kterém tak všichni touží a kvůli kterému se nejeden zájemce zadluží, aby konečně měl taky ten plochý televizor, co na koupěchtivého uživatele kouká téměř z každého letáku se vedou diskuse, jaká čísla jsou reálná a co si lidé vymýšlejí. Nejeden majitel či uživatel také argumentuje rekordně vysokou spotřebou jednoho či absurdně nízkou spotřebou druhého televizoru. Tak jsme se rozhodli, že se oběma technologiím podíváme trochu na zoubek. Zde předestírám, že nejde o reprezentativní průřez trhem, kdy bychom museli změřit spotřebu desítek televizorů, ale vybrali jsme několik modelů z kategorií, které lákají spotřebitele k nákupu

nejvíce. Také upozorňuji, že výsledky při použití jiných televizorů nemusí být shodné, pouze se pokusíme zodpovědět, jak velké jsou rozdíly ve spotřebě a zda ji můžeme ovlivnit nastavením televizoru. Účelem ani není vyzdvižení jedné a zavržení druhé technologie.

Tmavá či světlá

Nejzásadnějším a nejdiskutovanějším rozdílem mezi technologiemi je, že u LCD technologie spotřeba televizoru by měla být v podstatě konstantní a není závislá na jasu zobrazované scény. Důvodem je princip tvorby obrazu u LCD, kdy zjednodušeně řečeno samotný LCD panel nevydává světlo žádné, neboť to má na starost podsvícení onoho panelu. Naproti tomu u plazmy každý jednotlivý bod obrazu je samostatným zdrojem světla, a tak při světlé scéně je nutno všechny body rozsvítit a v tmavé naopak zhasnout.

Koho jsme měřili

Zástupce kategorie první je LCD televizor Sony 32D3000. Ten nabízí HD ready rozlišení 1366 x 768 a je tak vhodným zástupcem třídy 32 palců. Protože druhou častou volbou je 40 palcová úhlopříčka, zde nám dobře posloužil opět televizor Sony, tentokrát model 40D3500. Má již Full HD rozlišení a svojí cenou kolem 34 000 Kč se řadí mezi cenově zajímavé volby pro běžného uživatele.

Zástupce konkurenční plazmové technologie představuje 42 palcový televizor LG 42G6000, o němž jste se mohli dočíst v nedávném testu. Krasavec od společnosti LG se svojí internetovou cenou kolem 24 tisíc, velkou 42 palcovou úhlopříčkou a HD ready rozlišením 1024 x 768 představuje kvalitního zástupce pro zájemce o plazmovou technologii. A abychom nezanedbali Full HD rozlišení ani u plazmy, přizvali jsme cenově velmi lákavý plazmový Full HD televizor Panasonic 42PZ80.

Jak a co jsme měřili

Nejzásadnějším rozdílem mezi technologiemi je vliv jasu scény na spotřebu televizoru. U plazmových televizorů se rozdíl při měření potvrdil a činil až 180 W. U LCD televizorů byly rozdíly minimální (5 W) a podrobnému testování vlivu dynamického kontrastu na spotřebu LCD televizoru se budeme podrobněji věnovat jindy .

Pro měření jsme použili měřič okamžité spotřeby energie firmy Fktechnics. U všech televizorů jde o spotřeby okamžitou, u Panasonicu jsem změřil i spotřebu hodinovou. Vzhledem k problematickému měření okamžité spotřeby u plazmy jsme vybrali typické filmové scény z DVD Pán prstenů III – návrat krále. DVD přehrávač byl připojen přes HDMI. Scéna byla také roztažena přes celý obraz, aby se eliminoval vliv černých pruhů na spotřebu.

Protože všechny televizory mají několik obrazových režimů, které používají různý jas, u některých jsme změřili všechny režimy obrazu a kombinace s možnými variantami úspory elektrické energie, jež všichni výrobci v nějaké variantě u svých televizorů nabízí. Televizor LG jsem měl sice k dispozici jako první, ale až po návratu přístroje výrobci jsem se rozhodl pro podrobnější test odběru elektrické energie obou technologií. A tak v tabulce uvedené hodnoty odpovídají pouze vybraným režimům, které jsem při samotném testu považoval z hlediska uživatele za ty využitelné. Ze stejného důvodu nejsou u LG změřeny hodinové odběry, pouze okamžité – měřil jsem při zastaveném obrazu při vybrané světlé či tmavé scéně.

Hodnoty jsou samozřejmě ve Wattech, v tabulkách jsou vypsány obrazové režimy, úroveň úsporného režimu, jas scény, případě zda v místnosti bylo světlo či zhasnuto.

U televizoru LG nebylo automatické nastavení jasu a tak jsem u normálního režimu (který asi bude používat uživatel ve dne) změřil odběr ve všech režimech šetření el. energií. K dispozici má uživatel pět úrovní, které ovlivňují nastavení jasu obrazovky. Zde bylo zajímavé, že u LG měla na spotřebu přítomnost tmavých pruhů u filmu ve formátu 2,33:1 vliv, u Panasonicu však byl rozdíl prakticky nulový. Potvrdilo se také, že EKO režim obrazu u Panasonicu je skutečně jen přejmenované automatické nastavení obrazového režimu, které dojde uplatnění spíše při nízkém osvětlení místnosti, kdy velmi příjemně je snížen jas a vylešeno podání všech barev – ve silně osvětlené místnosti naopak automatika zvolí naopak ekvivalent dynamického režimu. Pokud zde chcete ušetřit, je třeba aktivovat ještě úsporný režim televizoru.

U LG jsem také změřil podle mne nejvhodnější nastavení televizoru pro sledování filmů v noci, tj. režim kino v kombinaci s nastavením nízké úrovně jasu (tj. nejnižší spotřebu/4) – u zcela nejsvětlejší scény Pána prstenů byla spotřeba 149 W, v běžných denních byla kolem 120 W a v nočních scénách dokonce spotřeba klesla i pod 80 W.

U Sony 40D3500 lze naopak předpokládat, že některý uživatel nechá zapnuté automatické řízení podsvícení. Zde v jednotlivých režimech obrazu při rozsvíceném světle v místnosti vykázal hodnoty 165/145/81 W, při tmě v místnosti již režim obrazu neměl na spotřebu vliv a ta byla shodně 63/63/63 W. Na rozdíl od nejúspornějšího režimu obrazu u plazmy se mi ovšem nejúspornější režim u LCD jevil subjektivně příliš tmavý a hůře čitelný.

Pro srovnání – televizor SONY s klasickou obrazovkou Trinitron a úhlopříčkou 55 cm má naměřenou okamžitou spotřebu 55 až 60 W (dle jasu).

Schází nám sice měření spotřeby televizorů za hodinu u plazmy LG, nicméně závěry jsou jednoznačné. Avizované 400 – 500 W spotřeby plazmových televizorů se nekonaly, naopak se potvrdilo kolísání spotřeby v průběhu filmu či televizního přenosu. Všimněte si například, že 42" Full HD Panasonic sice při jasném obrazu vykazoval hodnoty okamžité spotřeby kolem 400 W, celková naměřená spotřeba z hodinu však nepřekročila 300 W. U HD ready plazmy LG, která dle papírových předpokladů (udávaná maximální spotřeba je 380 W) nepatří mezi spořílky, v reálu nebude mít víc než 200 W a při večerním sledování filmů či televizního vysílání se pravděpodobně dosáhne průměrných velmi pěkných 120 W.

Komentář k výsledkům 

U LCD technologie (ale i u plazmy) nás nemile překvapil velký vliv nastavení režimu obrazu na spotřebu – je však logické, že líbivý režim s přesaturovnými barvami, který výrobci nazývají živý či dynamický, bude mít i nejvyšší jas. Závěr ale zní – vyhýbejte se mu, jak z důvodu nepřirozených jasných barev, tak kvůli vysoké spotřebě energie. Naopak se potvrdilo, že režim kino poskytuje nejen příjemné barvy a jas pro večerní sledování filmů, ale ještě ušetříte svoji peněženku.

Závěr

Pokud si zvolíte Full HD televizor, zde počítejte u plazmy ve srovnání s LCD se spotřebou skutečně větší a při každodenním provozu od rána do večera pak rozdíl již určitě poznáte při vyúčtování elektřiny. Dumáte-li však, zda zvolit HD ready televizor LCD či plazmu, tak spotřebu více či méně nemusíte řešit a spíše si kupte, co vám po obrazové a uživatelské stránce vyhovuje. Při běžném sledování televizního vysílání či filmů ve dne i večer budou mít obě dvě technologie pravděpodobně podobný odběr a rozdíl není nijak podstatný.